|
|
Ústavní aspekty zániku československé federace
Šnajdaufová, Eva ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Československá federace (ČSFR) byl československý stát. Československý stát vznikl v roce 1918 právem národa na sebeurčení. Vznikl právem národa československého na sebeurčení. Přirozeným a historickým právem došlo k přičlenění Slovenska k historickým zemím Koruny České. Vzniklo Československo. Československý národ dříve neexistoval. Byl utvořen z lidu území českého a lidu území slovenského, jako fikce, která pomohla obhájit státotvornou ideu. Československý stát byl utvořen jako stát národní, který byl ovšem mnohonárodnostní. Neřešené národnostní otázky byly jednou z hlavních příčin zániku československého státu. Vždy spolu se celospolečenskými změnami docházelo k přehodnocování vztahu česko-slovenského. Již před vznikem státu byla Slovákům přislíbena jistá autonomie v rámci Československa. Nenaplnění slibů pro slovenskou část republiky se jako červená nit táhlo celou historií československého státu. Češi, kteří se téměř okamžitě ztotožnili s československou státností, si svůj mírně přezíravý postoj ke slovenským požadavkům příliš neuvědomovali. Koncepce jednotného československého národního státu patrně již od počátku směřovala k zániku. Z formálního hlediska bylo nejdůležitější změnou v ústavním uspořádání československého státu přijetí ústavního zákona o československé federaci v roce 1968....
|
|
|
Kontinuita práva ve zlomových okamžicích Československého státu
Bárta, Jan
Za zlomové okamžiky v existenci Československa je třeba považovat, kromě jeho vzniku v roce 1918 a zániku v roce 1993, ještě začátek a konec nacistické okupace. Navíc k tomu ještě přistupuje zásadní ústavní přeměna na federální stát v roce 1969. Ve všech uvedených okamžicích pak bylo nutné odpovídajícím způsobem stanovit, zda a v jakém rozsahu se bude uplatňovat právo dříve platné. Příspěvek zkoumá ten jev, že v uvedených situacích, které představují od sebe zcela různé okolnosti, se přesto vždy kladla technicky vzato obdobná otázka kontinuity práva. Tím je oprávněné srovnávat legislativní přístup v situacích, které samy o sobě historicky a obsahově srovnatelné nejsou. Pokud jde o zánik Československa, jde už ve skutečnosti o akty post-československé, a je proto zapotřebí o opatřeních přijatých Českem a Slovenskem pojednat zvlášť.
|
|
|
Ústavní aspekty zániku československé federace
Šnajdaufová, Eva ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Československá federace (ČSFR) byl československý stát. Československý stát vznikl v roce 1918 právem národa na sebeurčení. Vznikl právem národa československého na sebeurčení. Přirozeným a historickým právem došlo k přičlenění Slovenska k historickým zemím Koruny České. Vzniklo Československo. Československý národ dříve neexistoval. Byl utvořen z lidu území českého a lidu území slovenského, jako fikce, která pomohla obhájit státotvornou ideu. Československý stát byl utvořen jako stát národní, který byl ovšem mnohonárodnostní. Neřešené národnostní otázky byly jednou z hlavních příčin zániku československého státu. Vždy spolu se celospolečenskými změnami docházelo k přehodnocování vztahu česko-slovenského. Již před vznikem státu byla Slovákům přislíbena jistá autonomie v rámci Československa. Nenaplnění slibů pro slovenskou část republiky se jako červená nit táhlo celou historií československého státu. Češi, kteří se téměř okamžitě ztotožnili s československou státností, si svůj mírně přezíravý postoj ke slovenským požadavkům příliš neuvědomovali. Koncepce jednotného československého národního státu patrně již od počátku směřovala k zániku. Z formálního hlediska bylo nejdůležitější změnou v ústavním uspořádání československého státu přijetí ústavního zákona o československé federaci v roce 1968....
|
host ::
RSS.